Tabule IV. — „Dílny“

Zde, na terasovitě upraveném jihovýchodním svahu Hradiska nad dnešním vinohradem, byly prozkoumány jednoduché stavby o rozměrech zhruba 5x3 m. Do dnešních dnů jich bylo zdokumentováno šest. Tyto stavby obdélníkového půdorysu o jedné místnosti byly vystavěny ze dřeva a hlíny, bez užití cihel či kamene. Jejich nosná konstrukce byla tvořena kůly v rozích a uprostřed delších stran. Měly jednoduché proutěné stěny, zevnitř i zvenčí omazané hlínou, střechu pokrývala sláma či rákos. Na volných prostranstvích mezi domy se nacházely jednoduché kruhové pece a odpadní jámy nepravidelného půdorysu.

Železné nástroje a kování z Hradiska.

K určení funkce těchto objektů napomohl bohatý nálezový materiál z jednotlivých domů. Kromě běžné římské keramiky a mincí se zde totiž nalezlo jinde na Hradisku nepoznané množství drobných poškozených kovových předmětů, polotovarů a výrobního odpadu. Podle nich lze soudit, že tato část zástavby římské pevnosti sloužila jako okrsek řemeslníků, specializovaných především na opravu a snad i na jednoduchou výrobu výstroje a výzbroje římských vojáků. Ve zdejších dílnách (latinsky fabricae) pracovali mimo jiné kováři, kovotepci a kovolitci. To svědčí o skutečnosti, že se uvnitř opevněného areálu pod ochranou armády nacházeli v menším počtu i civilisté, jejichž živobytí bylo na zakázkách vojáků závislé, a proto legie doprovázeli také v době válečného tažení na nepřátelské území.

Vizualizace pravděpodobného vzhledu okrsku dílen.

Traianus, aureus, ražba z let 103–111 n. l.

Zajímavosti:

Římští vojáci obdrželi při nástupu do služby finanční příspěvek, který jim sloužil k uhrazení cesty ke své jednotce. Tam z této částky pořídili výzbroj a výstroj, ta mohla být nová, nebo použitá po těch, co ze služby právě odcházeli. Během své dlouholeté služby dostávali též nepravidelný příspěvek na ošacení a na obnovu a doplnění částí výzbroje, většinu nákladů včetně různých oprav ovšem museli hradit ze svého žoldu.

Podobně jako v případě zásobování potravinami, vyžadovalo i zajištění výzbroje a výstroje pro římské vojsko značné organizační úsilí. Jen železné části výzbroje jednoho legionáře vážily 7,9 kg, což představuje pro jednu legii potřebu zhruba 38 tun železa. K tomu je potřeba připočítat ohromné množství různého nářadí, nástrojů a stavebních kování, které legie musely mít na taženích s sebou. Pro výrobu a opravy nejrůznějších potřebných kovových předmětů měly jednotlivé vojenské jednotky své řemeslníky, jejichž profesní označení se dochovala na různých nápisech (např. na náhrobcích). Mezi nimi jsou zmiňováni kromě běžných kovářů a kovolitců např. specializovaní výrobci štítů, mečů, samostřílů, nožů, hřebíků, a podobně. Ti podléhali příslušným velitelům dílen (latinsky magister fabricae, optio) a byli zařazeni do hierarchie dané jednotky, ovšem bez služebních povinností vojenského charakteru (latinsky immunes).

Seznam dalších panelů na naučné stezce I

Číslo panelu Název panelu Odkaz
I. Všechny cesty vedou z Říma Tabule I
II. Na hradbách Tabule II
III. Naše nejstarší lázně Tabule III
IV. – právě prohlížíte Dílny Tabule IV
V. Kam až oko dohlédne Tabule V
VI. Hradisko u Mušova Tabule VI
VII. Port Gate Tabule VII
VIII. Péče o raněné Tabule VIII
IX. První Říman na Moravě (?) Tabule IX
X. Víte, kdo tu tábořil před Vámi? Tabule X
— Hotel Termal Mušov Hotel
— Aqualand Moravia Aqualand
— ATC Merkur Merkur
— Circus Mušov Circus