Archeologie – Mušov

Tabule X. — „Víte, kdo tu tábořil před Vámi?“

Zkuste na chvíli odmyslet současnou zástavbu rekreační zóny v Pasohlávkách a v duchu se přenést o téměř dva tisíce let zpátky. Otevře se před Vámi podobně živá scenérie, jaká zde panuje i dnes. Směrem k dnešní budově Aqualandu zahlédnete mohutné hradby s věžemi a s bránou, přes kterou vcházejí a vycházejí římští legionáři, obchodníci a jejich místní, germánští spojenci. Za hradbami se tyčí rozměrná budova římské vojenské nemocnice. Římany se ovšem hemží i ploché návrší na horizontu po Vaši levici a celý jeho jižní svah. Jen na místě dnešní přehrady zahlédnete členitou krajinu lužního lesa s množstvím ramen řeky Dyje. Vítejte v Pasohlávkách v roce 173 n. l.!

Letecký snímek z roku 1953 před vybudováním Novomlýnských nádrží s původním korytem řeky Dyje.

Starověký název místa, které se dnes označuje jako Hradisko u Mušova a je chráněno jako mimořádně významná kulturní památka ČR, bohužel neznáme. Díky mnohaletým archeologickým výzkumům o něm přesto můžeme říci, že bylo místem, které si římská armáda v průběhu prvních dvou staletí našeho letopočtu několikrát vybrala pro vybudování svého nejdůležitějšího opevnění na území germánských Markomanů. Pravděpodobně již v 1. století n. l. zde došlo k výstavbě římského tábora, jehož přesný rozsah a datování zatím není bezpečně znám.

Poté v letech 172–180 (v době tzv. markomanských válek), za vlády slavného císaře Marca Aurelia, se tu nacházelo rozsáhlé opevnění, největší na germánském území vůbec. Nebyl to ovšem jen běžný tábor pro ubytování vojenských jednotek. Sloužil zároveň jako ústředí nejvyššího velení okupační armády, které koordinovalo vojenské operace na celém dnešním moravském a dolnorakouském území. Nacházelo se zde logistické zázemí římských legií (řemeslné dílny, sklady zásob atd.), stavby sloužící k péči o raněné či pro ubytování mimořádně významných osob, třeba i z nejbližšího okruhu císaře Marca Aurelia. Možná se tu po nějakou dobu zdržoval i samotný císař. Jednotlivé zastávky této naučné stezky Vás zavedou k místům, kde byly učiněny nejvýznamnější objevy z této doby.

Schéma centrální okupační báze římské armády v okolí Hradiska u Mušova.

Opevnění na Hradisku ovšem nestálo izolovaně na návrší, ale bylo středobodem důmyslně koncipovaného územního záboru, kterým si římská okupační armáda vymezila jako svoje teritorium uvnitř krajiny hustě osídlené Germány. Na východě představovala hranici tohoto území řeka Jihlava, na jihu řeka Dyje. Ze severu a západu pak Hradisko a jeho okolí chránila mohutná fortifikace, tvořená dřevo-hliněným valem a příkopem, která směřovala od řeky Jihlavy u obce Ivaň k východnímu okraji obce Pasohlávky a pak jižně k Dyji. Tato přes 2,5 km dlouhá hradba byla v některých místech přerušena branami. Přístup do takto vymezeného prostoru o velikosti zhruba 4 km2, odkud byli k Římanům neloajální místní Germáni zřejmě vypuzeni, pak chránily další posádky, rozmístěné v polních táborech, objevených v obci Ivaň a na pravém břehu Dyje v trati Mušov – Na Pískách. Celý tento rozsáhlý systém dnes archeologové chápou jako jádro římské okupace dnešního jihomoravského území. Pokud by se naplnily plány císaře Marca Aurelia na vytvoření nové provincie, toto území zřejmě mělo být jeho novým správním centrem.

Tato přes 2,5 km dlouhá hradba byla v některých místech přerušena branami. Přístup do takto vymezeného prostoru o velikosti zhruba 4 km², odkud byli k Římanům neloajální místní Germáni zřejmě vypuzeni, pak chránily další posádky, rozmístěné v polních táborech, objevených v obci Ivaň a na pravém břehu Dyje v trati Mušov – Na Pískách. Celý tento rozsáhlý systém dnes archeologové chápou jako jádro římské okupace dnešního jihomoravského území. Pokud by se naplnily plány císaře Marca Aurelia na vytvoření nové provincie, toto území zřejmě mělo být jeho novým správním centrem.

Zajímavosti:

Období markomanských válek je jedním z mála historických etap, kdy se dění na našem území objevilo také v bohaté antické, řecky i latinsky psané literatuře. Není sice o něm referováno přímo, nicméně popisy událostí markomanských válek se ve velké míře týkají právě této části germánského území.

Markomanské války považovala většina dochovaných antických spisů za mimořádně rozsáhlý konflikt, který zaskočil i samotné Římany. Dějepisec Cassius Dio o nich zaznamenal, že „Sám (Marcus Aurelius) válčil dlouhý čas, lze říci po celý život, s barbary kolem Dunaje, s Jazygy a Markomany, pokaždé s jinými“, a také „Markomany a Jazygy podrobil v řadě těžkých bojů a zápasů“. Jeho anonymní životopisec k tomu poznamenal, že „s Germány válčil šťastně. Sám vedl speciální válku, a to proti Markomanům – takovou, jakou do té doby nikdo nepamatoval – se stejnou statečností jako i štěstím“.

Odkrytá část vnějšího dlouhého příkopu severně od Hradiska.

Někdy jsou blíže popsány i postupy římských legií vůči místním Germánům, např. slovy Cassia Diona „Markomani neměli ani potraviny, ani dost mužstva, protože jich mnoho padlo a kraj byl neustále pustošen“ nebo „Kvády a Markomany nenechávalo 20 000 vojáků usazených v pevnostech ani pást, ani obdělávat půdu, ani dělat cokoliv jiného beze strachu, ba dokonce k sobě přijímali jejich zběhy i množství jejich zajatců, přičemž sami se v žádném případě neměli zle; měli dokonce koupelny a nadbytek všemožných potřeb“. Zmínka o lázních je přitom archeologicky zatím doložena jen v pevnosti na Hradisku u Mušova.

Životopisec Marca Aurelia také opakovaně zmiňuje záměr císaře vytvořit z území kolem Pannonie nové provincie, např. při popisu událostí roku 175 píše, že „Chtěl zřídit provincii Markomanii i Sarmatii“, a k závěru markomanských válek v roce 180 poznamenává, že „Po tři léta vedl válku s Markomany, Hermundury, Sarmaty, jakož i s Kvády, a kdyby žil o jeden rok déle, učinil by z nich provincie“. Archeologické památky zanechané na území jižní Moravy Římany, kterým dominuje stavba pevnosti na Hradisku u Mušova, přesvědčivě dokazují, že se zde Marcus Aurelius přinejmenším v závěrečné fázi válek opravdu chystal vytvořit novou provincii, která se měla stát součástí Římské říše.

Seznam dalších panelů na naučné stezce I