Archeologie – Mušov

Archeologie

Prosluněné území nejjižnější části Moravy patří k oblastem s nejpočetnějšími stopami lidských komunit, archeologické památky jeho dřívějších obyvatel se nacházejí prakticky v každém koutu. Vděčí za to především příhodným klimatickým podmínkám, úrodnosti půdy a výhodné poloze na důležitých prastarých komunikacích.

Plošný záchranný archeologický výzkum na katastru Pasohlávek v roce 2011

Archeologie je vědní obor, který se věnuje zkoumání nejstarších dějin lidstva. Rozhodně není kopáčskou „vášní“ s cílem co nejvíce naplnit muzejní vitríny různými předměty. Objevuje, zachraňuje, odborně zpracovává a zveřejňuje veškeré hmotné pozůstatky, které nesou nějakou nepsanou informaci o minulém lidském světě, a na jejich základě se pokouší rekonstruovat politické, ekonomické, společenské a přírodní poměry v jednotlivých úsecích dějinného vývoje.

Chcete-li se více dozvědět o archeologickém bohatství České republiky, navštivte centrálně poskytovanou veřejnou službou, která zajištuje bezpečné úložiště archeologických dat a zasazuje se o jejich rozšiřování, využívání a zpřístupňování pro laické i vědecké účely – Archeologický informační systém České republiky.

Plošný záchranný archeologický výzkum na katastru Pasohlávek v roce 2011

Preparace kosterních pozůstatků v sídlištním objektu na katastru obce Pasohlávky

Hmotné pozůstatky lidských komunit jsou u nás až 700.000 let staré a až do doby Velkomoravské říše (9. st. n. l.) jsou archeologické nálezy téměř jediným klíčem k poznání minulosti.

Archeologie pro své cíle potřebuje dostatek dat, tzv. archeologických nálezů, ze kterých lze vyčíst informace. Informační hodnota předmětů v zemi však závisí na mnoha okolnostech: jak s nimi nakládali jejich tvůrci (např. co sami spálili), co dovolily přežít klimatické a půdní podmínky (např. u nás se téměř nedochovávají textilie a dřevěné předměty), a také na okolnostech, za nichž jsou ze země vyzvednuty. Tento třetí aspekt je mimořádně důležitý a lze jej znázornit na jednom příkladu: Najde-li někdo na svém poli vyoranou bronzovou sponu např. z doby římské a odnese ji domů, stane se z ní zajímavá ozdoba jeho domácnosti.

Informační hodnota takového předmětu pro poznání minulosti je však prakticky nulová. Jestliže ji později odevzdá do muzea, stane se součástí sbírky bez možnosti hlubší výpovědi. Pokud je však takový nález přesně zaměřen a zdokumentován, na místo je přivolán archeolog nebo alespoň neprodleně obdrží nalezený předmět i s dokumentací, lze pak prozkoumat i jeho okolí (např. pro laika zdánlivě nezajímavé či nepostřehnutelné předměty, zbarvení půdy atd.). Mohou tak být objeveny dosud neznámé pozůstatky sídliště či pohřebiště. Zjednodušeně lze říci, že pro smysluplné zkoumání minulosti mají nálezové okolnosti stejný význam jako nález samotný.

Pohled na odkrytou část slovanského pohřebiště z raného středověku v místě dnešního autokempu

Archeologické nálezy se dnes objevují různými způsoby. Nejpřínosnější je soustavné odborné zkoumání krajiny s menšími, na určité problémy zaměřenými odkryvy. Tyto tzv. systematické výzkumy dnes provádějí archeologické instituce kvůli jejich destruktivní povaze a finanční náročnosti jen v omezené míře.

Jsou-li archeologické památky ohroženy lidskou činností (např. stavbou, hlubokou orbou apod.), musí být provedena jejich odborná záchrana. Tento tzv. záchranný výzkum hradí v případě fyzických osob archeologické instituce, právnické osoby ho však musí financovat samy.

Kosterní pozůstatky muže nalezené uvnitř opevněné plochy Hradiska u Mušova

Římská keramika terra sigillata nalezená při odkryvu Hradiska

Často může na archeologické památky narazit na poli či zahrádce kdokoli. Ohlášení takového nálezu je též nutné. V případě, že ostatní předměty ukryté v zemi nejsou bezprostředně ohroženy, archeolog pouze zaznamená přesné místo nálezu a poznatky zjistitelné na povrchu, aniž by uskutečnil výkopové práce. Představa o archeolozích, kteří po každém nahlášeném nálezu rozorávají celou zahrádku či vinohrad, je mylná.

Odkrytý půdorys germánské polozemnice na katastru obce Pasohlávky

Pohled do části výstavy s nálezy z germánského knížecího hrobu u Mušova, Regionální muzeum Mikulov

Pohled na částečně odkryté základy římské vojenské nemocnice na Hradisku u Mušova

Závěrem je třeba zdůraznit, že jakékoli pozůstatky lidské činnosti, ukryté v zemi, tvoří součást společného kulturního dědictví státu, kraje, regionu, obce i každého jednotlivce, a jsou chráněny zákonem.

Oznámení a odevzdání nálezů by nemělo být pouze povinností, nýbrž i vlastním zájmem každého. Stejně tak by neměli být přehlíženi ti, kteří sbírají archeologické nálezy pro soukromé, ba mnohdy přímo pro obchodní záměry. Nenávratně a trvale poškozují společné kulturní bohatství nás všech!

Společné archeologické dědictví

Jakékoli pozůstatky lidské činnosti, ukryté v zemi, tvoří součást společného kulturního dědictví státu, kraje, regionu, obce i každého jednotlivce, a jsou chráněny zákonem. Oznámení a odevzdání nálezů by nemělo být pouze povinností, nýbrž i vlastním zájmem každého.

Neměli by být přehlíženi a tolerováni ani ti, kteří sbírají archeologické nálezy pro soukromé sbírky, ba mnohdy přímo pro obchodní záměry. V současné době tolik rozšířené hledání archeologických nálezů detektorem kovů, není-li prováděno podle odborných pravidel a v rámci legální spolupráce s archeologickými institucemi, nenávratně a trvale poškozuje společné kulturní bohatství nás všech! Takové chování nelze tolerovat a je třeba takové osoby vždy upozornit na to, že existuje legální cesta, jak (nejen) s detektorem přispět k objevování našeho společného archeologického bohatství.

Archeologické nálezy pro soukromé účely ničí kulturní bohatství