Součásti výzbroje a výstroje
Mezi významnými prameny pro poznání vojenské sféry období stěhování národů figurují kromě menších pohřebišť s pohřby bojovníků také bohaté hroby velmožů, jejichž výzbroj nese stopy elitního postavení pohřbeného jedince – bývají zdobeny zlatem a drahými kameny, zejména na jílci mečů či na pochvě. Z této kategorie je možné vyčlenit dvě hlavní skupiny. Jednou je tradiční výbava navazující na evropskou tradici. V této skupině se v období stěhování národů vyskytují zbraně ve formě mečů a mečíků (spathy a saxy), hroty kopí a vrhací oštěpy a sekery. Druhou skupinou jsou předměty s takzvanými jezdecko-nomádskými prvky, které se na naše území dostávají zhruba od 1. třetiny 5. století. Sem spadají předměty, jako jsou dřevěná, často kováním zdobená sedla, dále reflexní luky v podobě kostěného obložení původních předmětů z organického materiálu či trojbřité hroty šípů. V bojovnických hrobech Langobardů se vyskytují také doklady použití štítů v podobě dochovaných štítových kování.
Předměty z kategorie militarií, jež se objevují v pohřebních výbavách bojovnických hrobů (upraveno podle V. Podborský: Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993)