Archeologie – Mušov
Ostatní předměty
Z nejčastěji se vyskytujících předmětů denní potřeby lze vyzdvihnout zejména nádoby (a jejich fragmenty), které jsou v archeologickém materiálu nejběžnějším nálezem. Nejčastějším materiálem je keramika, existují však i nádoby vyrobené z kovu či skla, které však v barbariku většinou představují výrobky dovážené z území římské říše (tzv. import). Některé fragmenty (například kování picích rohů či dřevěných nádob) však mohou pocházet z germánských dílen.
Nálezy nástrojů, jejichž spektrum navazuje na bohatství keltské éry, vykazují jasné funkční vlastnosti – např. zemědělské nářadí (motyky, srpy), dřevozpracující nástroje (sekery, pilníky), textil a kůži zpracující nástroje (jehly a šídla, závaží tkalcovského stavu), kovolitecké a kovotepecké nářadí (dlátka, formy na odlévání či tyglíky). Jiné svojí multifunkčností znesnadňují přesnější interpretaci (např. nože). Mnohé však mohou společně s archeologickým kontextem podávat svědectví o úrovni technologické zdatnosti ať už germánského obyvatelstva, tak také římské armády (např. doklady opravovaných částí výzbroje a výstroje a další).
Nálezy různých hygienických předmětů – hřebenů, nůžek, břitev, pinzet, tzv. „ušních lžiček“ – jsou v nálezech doby římské z našeho území zastoupeny poměrně hojně. Zvlášť z kostí a paroží vyráběné hřebeny dosáhly u Germánů doby římské značné obliby, mimořádné pestrosti a kvality provedení.
