Archeologie – Mušov
Mince
Jako zcela nový prvek se mezi kovovými archeologickými nálezy v době laténské objevují mince, které se na našem území poprvé vyskytují právě u Keltů. Keltové na našem území nejčastěji přicházeli do styku s makedonskými statéry. Užívali je a jejich vlastní nejstarší ražby je napodobují. Časem se ovšem razidla opotřebovávala a obraz na zde ražených mincích se proměnil. Postupně tak na nich převládl autonomní keltský styl. Na mincích se objevují nové, svébytné a silně stylizované obrazy, které jsou nádhernou ukázkou „abstraktního“ keltského výtvarného projevu.
Nálezy dokládající výrobu mincí v mladší fázi doby železné (upraveno podle J. Čižmářová: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha 2004)
Ražba zlatých mincí převažovala u západních keltských kmenů, u východních převládaly mince stříbrné. Morava tvoří předěl mezi těmito oblastmi s výskytem obou druhů ražeb. Nejstarší keltské mince (s počátkem ražby snad v první polovině 3. století př. n. l.) byly zlaté statéry napodobující makedonské statéry Filipa II. a Alexandra III. Velikého. Na líci měly hlavu Pallas Athény a na rubu bohyni Niké. Mladším typem (z 1. poloviny 2. století př. n. l.) jsou statéry na rubu s Athénou Alkidemos, napodobující tetradrachmy makedonského krále Filipa V. Zhruba v této době začíná též produkce autonomními výzdobnými motivy opatřených menších, zlatých i stříbrných nominálů (tzv. třetinky, osminky a čtyřiadvacetinky). Vrcholná éra jejich produkce trvala až do první poloviny 1. století př. n. l. Kromě mincí ražených zde usazenými Kelty se na území jižní Moravy objevují též četné ražby z jiných oblastí laténské kulturní sféry (a také původní ražby mincoven ve Středomoří). Svědčí o intenzivním zapojení místního keltského obyvatelstva do rozvětvené sítě nadregionálních obchodních i politických vztahů.
