Archeologie – Mušov
Součásti výzbroje a výstroje
O výbavě bojovníků doby železné se také nejlépe dozvídáme z hrobových nálezů. V halštatské fázi této éry se poměrně vzácně objevují bronzové nebo železné meče s jazykovitou rukojetí včetně zbytků dřevěných a kožených pochev. Častější jsou však nálezy železných hrotů kopí. V závěru halštatské éry jsou často zjišťovány cizorodé nálezy, mezi nimiž jsou výrazně zastoupeny též bronzové trojkřídlé šipky (a hadovité náušnice/záušnice), jejichž původ je třeba hledat v Karpatské kotlině jihovýchodně od našeho území. Odkazují k intenzivním stykům mezi místním usazeným obyvatelstvem a cizím nomádským (skýtským) elementem. Ten možná místní pozdně halštatské obyvatelstvo ovládl a přispěl k jeho závěrečnému úpadku.
Rekonstrukce podoby bojovníka z mladší fáze doby železné (upraveno podle J. Čižmářová: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha 2004)
K úplné výbavě keltského bojovníka patřil dlouhý železný meč v plechové pochvě, kopí a štít. V hrobech se často nacházejí též součásti závěsného aparátu meče – opaskové řetězy se záponami a kroužky. Meče jsou dlouhé téměř jeden metr, někdy mají středové žebro. Jílec byl obložen dřevem a od čepele oddělen záštitou. Zřejmě jen vůdčím osobnostem patřily kratší meče s rukojetí ve tvaru stylizované lidské postavy s rozpjatými údy. Čepel těchto mečů je někdy tauzována zlatem. V období plochých pohřebišť jsou zjišťovány pochvy mečů celokovové (železné), na přední straně často zdobené a na zadní straně opatřené poutkem na zavěšení. Součástí výzbroje bojovníka jsou též kopí (zřejmě dostupná i méně majetným členům bojovnických družin), z nichž se dochovaly listy různých tvarů a velikostí. Nálezy přileb z území jižní Moravy zatím nejsou známy. Ze štítů se dochovaly v mladších úsecích laténského období především železné puklice.
Příklady nálezů, které bývají součástí hrobových výbav bojovníků mladší fáze doby železné (upraveno podle V. Podborský: Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993)
Doklady jezdectví jsou v archeologickém materiálu doby železné poměrně slabě zastoupeny. V hrobech horákovské kultury se nacházejí často součásti výstroje koně, jako jsou udidla a různé ozdoby řemenů. Vynikají ovšem hrobové celky významných velmožů, kteří se řadili k „jezdecké nobilitě“ a v jejich hrobech se nacházejí četné součásti postroje a výstroje, kromě udidel též různé puklice a knoflíčky, závlačky a průvlečky, vodící kroužky a další. Z koňského postroje keltské éry jsou doložena dvojdílná udidla a postranice, různé bronzové průvlečky a závěsky. V prostředí oppida na Starém Hradisku se hojně též nacházejí ostruhy menších rozměrů, většinou železné, a podkovy.
