Archeologie – Mušov
Šperky a součásti oděvu
Možnosti rekonstrukce kroje a nošených šperků starší halštatské fáze doby železné výrazně ovlivňuje proměnlivé množství kvalitně dochovaných kostrových hrobů. Ty bohaté byly často později vykradeny, a tudíž poskytují poměrně omezené množství ucelených informací. Šatové spony svou oblibu uchovaly. V halštatských hrobech se objevují bronzové loďkovité spony, železné harfovité spony a terčovité spony. Nakolik je možné rekonstruovat podle výjimečných hrobů velmožů, součástí oděvu byly jednoduché i honosné jehlice (např. jehlice s jantarovou hlavicí, s vícenásobnou hlavicí, s labuťkovitě prohnutým krčkem). K halštatskému šperku patřily i náramky a náhrdelníky z bronzových kotoučků.
Příklady spon, jehlic a závěsků ze starší fáze doby železné (upraveno podle V. Podborský: Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993)
Mnohem komplexnější obraz o šperku a oděvu (ale též o výstroji a výzbroji) poskytují kostrové hroby z éry plochých laténských pohřebišť. Mezi nejčastější milodary ze součástí keltského kroje patří železné a bronzové spony, nákrčníky, náhrdelníky, náramky, prsteny a součásti opasků.
Příklady uložení šperků a součástí oděvu v ženském hrobě z mladší fáze doby železné (Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.)
Pod označením spony chápeme rozmanité tvary šatových spínadel, které se skládaly z obloukového lučíku, drátěného pružného vinutí, jehly a patky pro její zachycení. Zejména lučík a patka byly zpracovány do různých tvarů a variant, které umožňují jejich bližší typové a časové zařazení. V nejstarší vlně keltského osídlení jižní Moravy se jako výrazný prvek kroje objevují bronzové spony s patkami v podobě ptačích hlaviček, dále tzv. certoské spony či spony s kuželkami na lučíku. Masivní železné spony (jedna, resp. většinou dvě) jsou častou součástí hrobů, v nichž byli uloženi bojovníci. Ve výbavě bohatých hrobů žen jsou ukládány bronzové spony (často i více než dvě). Nejstaršími sponami na moravských pohřebištích jsou bronzové spony s volnou patkou se střechovitě či parabolicky klenutým lučíkem. V další fázi vývoje se objevují různé tvary s volnou patkou zakončenou menším uzlíkem (tzv. spony duchcovského typu) nebo se zdobenou diskovitou patkou (tzv. spony münsingenského typu). Výrazným tvarem jsou železné a bronzové spony s bubínkovitým často plasticky zdobeným lučíkem nebo s velkou, někdy plasticky zdobenou kuličkou na patce. O něco později nastává značná obliba různých železných spon spojené členěné konstrukce. Rozšířenou variantou jsou tvary se dvěma velkými kuličkami, s menší kuličkou nebo s terčovitou patkou. Pro období středního laténu jsou charakteristické spony tzv. spojené členěné konstrukce, u nichž je patka připojena pevně k lučíku. Mezi nejmladší pozdně laténské formy patří různé spony s rámcovým zachycovačem. V mladších úsecích laténského vývoje převažují ovšem spony železné nad bronzovými exempláři.
Hlavní formy spon doby laténské (upraveno podle J. Čižmářová: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha 2004)
Náramky patřily k nejoblíbenějším a nejrozšířenějším šperkům bez ohledu na pohlaví. Nosily se častěji na levé ruce, jak na předloktí, tak i na paži (nápažníky). V hrobech mužů jsou to často jednodušší železné formy, v ženských hrobech se ovšem objevuje velmi pestrá škála jejich bronzových forem. Jsou mezi nimi jednoduché nezdobené kruhy se zesílenými konci, kruhy s plastickou výzdobou a nálitky, prolamované náramky i masivní lité dvojdílné kruhy s výraznou plastickou výzdobou. Pro laténské období nejvíce charakteristickými nálezy v kategorii šperku jsou nákrčníky. Nejpočetnější a nejpestřejší jsou ty, které pocházejí ze starších fází keltského osídlení. Jejich spektrum zahrnuje jednoduché formy se zapínáním na očko a háček, nákrčníky s pečetítkovitými konci i exempláře s bohatou plastickou výzdobou. Z Moravy jich není znám příliš velký počet a víc se jich našlo v ženských, než v mužských hrobech. Ženy nosily též kruhy na kotnících, které se označují jako nánožníky. Podobně jako u nákrčníků i jejich nošení bylo zřejmě privilegiem vyšších společenských vrstev. Nejstarší formy nánožníků jsou jednoduché a tvarem se podobají nákrčníkům, postupně se však zvětšují a jsou stále více zdobné. Objevují se i nánožníky tvořené hladkými nebo plasticky zdobenými dutými polokoulemi. Často dosahují značných rozměrů a váhy, proto se předpokládá, že nebyly nošeny běžně, jen při výjimečných příležitostech.
Příklady nákrčníků z mladší fáze doby železné (upraveno podle J. Čižmářová: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha 2004)
Důležitou součástí keltského mužského i ženského kroje byly též opasky, které nejen přidržovaly oděv, ale sloužily též k zavěšování různých předmětů, popřípadě i zbraní. Nejnápadněji se v nálezech objevují kovové opasky v ženských hrobech v éře plochých pohřebišť. Nejprve jsou tvořeny osmičkovitými články, později se vyvinuly v nádherné opaskové řetězy často zdobené plastickými geometrickými vzory a emailem. Destičkovité a diskovité lité články na nich spojují drobné kroužky, dolů splývající koncová část opasku zdobí závěsky na řetízcích, sepnutí opasku kolem pasu je často řešeno zoomorfním záponovým háčkem.
Kompletní ženský keltský opasek, tvořený litými články pospojovanými řetízky, se součástmi zdobenými červeným emailem. Mladší fáze doby železné, nálezce Ondřej Svoboda, Kunštátsko (Muzeum regionu Boskovicka)
Pro dobu laténskou jsou typické též pestré nálezové soubory korálků a náramků ze skla. V nejstarší fázi se již objevují žluté korálky s modrobílými očky. V etapě keltských plochých pohřebišť se objevují též skleněné vázičkovité perly a závěsky z mořských korálů, které mají zřejmě svůj původ v adriatické oblasti. Tehdy se také hojně objevují skleněné náramky, maskovité korálky a amforovité perly. Za pozornost stojí například náramky vyrobené řezbou a broušením ze sapropelitu, resp. švartny. Skleněné náramky, nejčastěji z modrého skla, svou oblibu uchovaly až do závěru laténské éry.
Kruhový šperk v podobě náramků z mladší fáze doby železné – bronzové, švartnové a skleněné exempláře (Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.)
