Archeologie – Mušov
Šperky a součásti oděvu
Ozdoby a šperky jsou součástí hmotné kultury člověka již o doby lovců mamutů. Jejich důležitá role ve společenské struktuře je patrná již v tom, že tyto předměty byly často vyráběny z nejprestižnější a nejkvalitnější dostupné suroviny. Nejčastěji se vyskytujícím kovovým výrobkem byly po celou dobu bronzovou různé šperky a součásti oděvu. Dokonce v počáteční fázi doby bronzové (únětická kultura) tvořily bronzové ozdoby většinu výrobků z tohoto nového materiálu. V rámci této skupiny předmětů se rozlišují základní kategorie, jako jsou jehlice, spony, čelenky, záušnice, náramky, náhrdelníky, nápažníky, prsteny, různé závěsky a vlasové ozdoby. Přestože se nacházejí převážně v hrobech, velké množství jich pochází také z takzvaných depotů. Šperky v průběhu doby bronzové prodělaly velmi složitý vývoj, jehož výsledkem je velké množství různých typů a variant. Díky tomu jsou pro archeologii důležitým prostředkem pro datování, pro studium proměn společnosti a vývoje kulturních celků. Je třeba si uvědomit, že množství šperků či jejich doplňků se vyrábělo z organických materiálů, které se až na specifické výjimky zpravidla nedochovaly. Přesto ale v archeologických nálezech pozorujeme značnou různorodost bronzového šperku a jeho významné místo v symbolické sféře společenského významu. Je zřejmé, že vzhledem k nákladům na výrobu materiálu a technického zpracování výrobku byl bronzový šperk odrazem sociální prestiže a patrně také významu a postavení jedince ve společnosti.
Příklady bronzových šperků z nejstarších fází doby bronzové (upraveno podle V. Podborský: Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993)
Bronzové jehlice se vyskytují po celou dobu bronzovou, což se projevilo ve značné pestrosti typů těchto ozdob. Podle pozice nálezů z hrobů se dá usuzovat, že jehlice byly používány jako šatová spínadla. Mohly však sloužit také jako spínadla účesu. Na základě různého zpracování hlavice jehlic se rozlišuje celá řada variant a typů. Ve starším období se objevují jehlice s jednoduchými hlavicemi – s hlavicí svinutou v očko, roztepanou hlavicí svinutou v očko, která je mnohdy roztepána do většího terčíku. Od střední doby bronzové nabývá jejich sortiment značné různorodosti, objevují se kulovité hlavice různých variant (zesílený a žebrovaný či jinak zdobený krček) a taktéž první formy jehlic s pečetítkovou hlavicí. Jejich popularita přetrvala i později v mladší a pozdní době bronzové (1000 – 750 př. n. l.), kdy se začínají objevovat varianty s vázičkovitou či vřetenovitou hlavicí. Vedle jehlic se však již začínají objevovat také spony. Svoji oblibu však jehlice neztratily ani v následujícím halštatském období (750 – 400 př. n. l.).
Příklady typů jehlic napříč dobou bronzovou (upraveno podle V. Podborský: Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993)
Bronzové spony také prodělaly výrazný vývoj od jednoduchých tvarů s oválnou destičkou spojenou s jehlou ke sponám s osmičkovitě vinutým lučíkem, dále přes růžicové spony se svorkami či závěsky, až po rozměrnější honosné exempláře růžicovitých a štítovitých spon s bohatými růžicemi ze stočených drátků a opatřené četnými závěsky.
Depot pěti bronzů – dva nápažníky, dvě luxusní spony s růžicemi a štítky zdobenými rytou výzdobou, hák. Kultura lužických popelnicových polí, pozdní doba bronzová, nálezci Vlastislav Konečný a Jakub Rozsýval, Malá Haná (Muzeum regionu Boskovicka)
Velmi komplexní a variabilní byl v tomto období vlasový šperk a ozdoby hlavy. Vlasové ozdoby vyráběné převážně z různě stočeného bronzového drátku a spolu s dalšími součástmi náhrdelníků a čelenek vytvářely působivý estetický projev. Čelenky byly vyráběny z tenkého bronzového plechu nebo byl podklad zhotoven z organické hmoty (textil, kůže) a doplněn bronzovými aplikacemi. Krk zdobily náhrdelníky sestavené z bronzových trubiček, organických materiálů a kosti. Ze stočeného drátku se vyráběly také první bronzové náramky. S postupujícím vývojem se objevují náramky lité, masivnější, často s jemným rytým motivem a různě složitým tvarem na průřezu. Velmi charakteristickou kategorií jsou takzvané nápažníky nošené na nadloktí. Byly zhotoveny buď ze spirálovitě stočeného bronzového pásku či ze souvislého plechového pásu doplněného o jemnou rytou výzdobu.
Nápažníky únětické kultury (nálezce Miroslav Tulis, Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.)
