Archeologie – Mušov
Eneolit
Kolem poloviny 4. tisíciletí př. n. l. začíná nová epocha vývoje pravěkého člověka – eneolit (pozdní doba kamenná). V jižních částech Evropy a na Předním východě se toto období tradičně nazývá též jako chalkolit, neboli doba měděná. Završuje se v ní éra, kdy dominantní surovinou pro výrobu nástrojů je kámen a poprvé se v lidských dějinách začíná rozmáhat metalurgie barevných kovů (měď, zlato, stříbro a elektron). Množství kovových výrobků je nicméně poměrně malé a mají spíše význam prestižní než užitkový. Zpočátku byly měděné předměty dováženy i ze značně vzdálených oblastí a teprve později se začíná rozvíjet i domácí kovolitectví. Výroba kovových předmětů se ovšem masově prosadila až v průběhu následující doby bronzové. V oblasti technologického vývoje se v eneolitu poprvé začíná užívat hákového oradla a čtyřkolového vozu se zvířecím zápřahem. K rozvoji poznání dochází také např. v tehdejší medicíně, což dokládají nálezy zhojených trepanovaných lebek.
Příklady kovových nálezů z období eneolitu (upraveno podle V. Podborský: Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993)
Podobně jako v předchozí éře neolitických zemědělských kultur i v eneolitu se obývají nížinné polohy kolem vodních toků, v průběhu eneolitu však dochází také k výstavbě opevněných výšinných sídlišť. Fortifikací byla opatřena také některá nížinná sídliště. Častý obranný charakter lidských sídel ilustruje turbulentní poměry celé etapy. V závěrečném období eneolitu naopak registrujeme velmi málo sídlišť a hmotné prameny kultur tohoto období naznačují spíše nomádsko-pastevecký způsob života, který nevyžadoval stavbu trvalejších sídlišť.
Ukázka fotogrammetrické a kresebné dokumentace pravděpodobně ženského kostrového hrobu kultury zvoncovitých pohárů. Hrobová výbava sestávala z pěti keramických nádob, uložených v okolí dolních končetin (Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.)
Značně diferencovanou podobu měly náboženské představy a od nich se odvíjející podoba pohřebních rituálů. Pohřbívalo se kostrově i žárově, na plochých pohřebištích i pod mohylami. Pohřební ritus a hrobová výbava zároveň odrážejí postupující společenskou stratifikaci eneolitické společnosti. Patrně se dále prohlubují majetkové rozdíly a definuje se instituce soukromého vlastnictví. Formy obytné architektury na eneolitických sídlištích také poukazují na přechod od tzv. neolitické velkorodiny (obývající často mimořádně rozměrné velkodomy) k menším párovým rodinám využívajícím menší obydlí.
Keramické nádobky pozdně eneolitického stáří pocházející z hrobových výbav kultury se zvoncovitými poháry (Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.)
Území Moravy během dlouhé éry eneolitu obývali nositelé řady kultur. V časném a starém eneolitu (ca 3500 – 3000 př. n. l.) jsou to kultura jordanovská, skupina Rezt-Křepice-Bajč a kultura s nálevkovitými poháry. Střednímu úseku eneolitu (ca 3000 – 2600 př. n. l.) dominuje kultura s kanelovanou keramikou (badenský okruh). V mladší fázi eneolitu (ca 2600 – 2300 př. n. l.) se zde vytvořila kultura jevišovická, kterou v závěru této éry vystřídaly pozdně eneolitické (ca 2300 – 2000 př. n. l.) kultury se šňůrovou keramikou a zvoncovitými poháry.
Mlado- až pozdně eneolitická nádoba zdobená rytým dekorem (Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.)
Kovovýrobu v eneolitu začal rozvíjet lid kultury s nálevkovitými poháry a poměrně zřetelného rozmachu dosáhla v závěru starší fáze eneolitu. Tehdy se v některých dílnách, jejichž archeologické stopy jsou doloženy na Přerovsku a Prostějovsku, produkovaly typické závěsky, zápony, náušnice, sekery s křížovým ostřím i ploché sekery a klíny, dlátka a šídla. Ve středním eneolitu nastal určitý pokles kovovýroby, dochází však k nárůstu počtu předmětů vyrobených z mědi, které se na území Moravy dostávají z východu a jihovýchodu. Doklady opětovného vzestupu kovovýroby se objevují teprve v pozdní fázi této epochy v kultuře se zvoncovitými poháry. V této době se objevují první měděné dýčky, jehlice a také šperky z drahých kovů jako je zlato či elektron.
S ohledem na velmi sporadický výskyt bezpečně identifikovatelných eneolitických povrchových nálezů v této kategorii nejsou exponáty členěny do funkčních kategorií.
Doporučená literatura:
Kapitola Na prahu doby kovové (eneolit). In: V. Podborský a kol., Pravěké dějiny Moravy. Brno 1993, 153–232.
Kapitola 5. Pozdní doba kamenná (eneolit). In: V. Podborský, Dějiny pravěku a rané doby dějinné. Brno 1997, 86–111.
M. Kuča, S. Stuchlík: Proměnlivá společnost pozdní doby kamenné. In: Dějiny Brna 1. Od pravěku k ranému středověku. Brno 2011, 173–226.
K. Sklenář, Z. Sklenářová, M. Slabina: Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha 2002.
