Pandemie a války za vlády císaře Římské říše Marca Aurelia.

Vloženo: 15. 02. 2021

Právě vyšla nová kniha Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i. na téma pandemie a válek za vlády císaře Římské říše Marca Aurelia.

M. Erdrich, B. Komoróczy, P. Madejski, M. Vlach (eds.): Marcomannic Wars and Antonine Plague. Selected essays on two disasters that shook the Roman World

Knihu je možné zakoupit v e-shopu: http://osw-web.avcr.cz/arub/index.php?route=product/product&path=59_64&product_id=308

Nově vydaná kniha mezinárodního autorského kolektivu je věnována různým aspektům jedné z klíčových etap v starověkých dějinách evropského kontinentu. Doba vlády císaře Marca Aurelia (161–180 n. l.) byla naplněna mimořádnými událostmi majícími dopad na obyvatelstvo celé Římské říše, a též na mnohé kmeny, které žily za jejími hranicemi. Jedna z největších pandemických událostí v dějinách – tzv. Antoninovský mor – pravděpodobně zasáhla do života miliónů lidí na třech kontinentech a v jednotlivých regionech Římské říše se s různou intenzitou vyskytovala po několik desetiletí. Nemoc propukla ve východní části impéria a v důsledku šíření legionáři při návratu z tažení proti Parthům (161–166 n. l.) se rozšířila po celém „římském světě“. Je značně pravděpodobné, že epidemie a její důsledky výrazně posílily vnitřní (ekonomická nestabilita a inflace, sociální nepokoje, atd.) a vnější (oslabená obranyschopnost před vpády barbarských kmenů) projevy hluboké krize, kterou římský stát prošel v průběhu 3. století n. l., a která vedla k její zásadní proměně v pozdní antice. Poměrně detailní popis průběhu onemocnění zanechal Galénos, věhlasný osobní císařův lékař, podle nějž jej lze nejpravděpodobněji diagnostikovat jako pravé neštovice. Dochovala se řada fragmentárních svědectví v literárních, epigrafických a archeologických pramenech, která jsou v příslušných kapitolách knihy představena a vyhodnocena z pohledu aktuálního stavu poznání.

Antoninský mor zcela jistě ovlivnil též průběh další současné události neméně dalekosáhlého a ničivého rozsahu, tzv. Markomanských válek. Početná úmrtí v řadách legií v předvečer markomanských válek výrazně oslabila obranyschopnost říše a akceschopnost jejího vojska ve střední Evropě při počátečním náporu Germánů v letech 166 – 171 n. l. Popis tohoto doposud největšího střetu mezi Římskou říší a řadou tzv. barbarských kmenů za jejími hranicemi očitými svědky se v literárních pramenech nedochoval, proto je dodnes velkou výzvou pro epigrafii a historiografii důkladné a kritické zhodnocení nápisových pramenů a zmínek různých starověkých autorů píšících v letech a desetiletích po jeho skončení. Mnohé z aktuálních závěrů historického bádání prezentovaných v knize se ovšem stále zřetelněji daří synchronizovat i s přibývajícími zjištěními archeologické vědy. Markomanské války se nejintenzivněji odehrávaly v regionu středního Podunají a zanechaly zde mimořádně hojné a pro jeho poznání zcela unikátní archeologické stopy. Přední specialisté předkládají v knize sumář aktuálních poznatků o archeologických stopách těchto válek v jednotlivých evropských regionech, přičemž nejrozsáhlejší a nejpřesvědčivěji historicky interpretovatelný soubor archeologických stop válečných událostí z území dnešní České republiky, Slovenska a Rakouska je předložen v rozsáhlé a bohatě ilustrované závěrečné kapitole knihy. Nová kniha s anglicky a německy psanými kapitolami tak přináší současné aktuální vědecké pohledy na celou éru vlády císaře Marca Aurelia.

Současná celosvětová pandemie Covid-19 bohužel názorně ukazuje zranitelnost lidských společenství vůči hrozbám tohoto typu, přičemž většině veřejnosti se teprve nyní stává srozumitelným, jak moc je jejich síla závislá na faktorech, jako je např. hustota obyvatelstva, jeho mobilita a stav komunikační infrastruktury. Podobné hrozby byly v lidských dějinách často přítomny, a proto jsou oprávněně také tématem některých historických a archeologických výzkumů. Kniha „Marcomannic Wars and Antonine Plague. Selected essays on two disasters that shook the Roman World“ shodou okolností vychází v této složité době a lze ji bezesporu vnímat jako příspěvek věd o starověku k reflexi nejen naší minulosti, ale i současných poměrů. Knihu, jejímiž autory jsou špičkoví specialisté ze sedmi evropských zemí, vydal Archeologický ústav Akademie věd ČR, Brno ve spolupráci s Ústavem archeologie Univerzity Marie Curie Skłodowské v Lublinu (Polsko).