Archeologie – Mušov

Tabule VII. — „Přístavní brána“

Významné architektonické památky zanechali Římané také na ploché terénní terase, nacházející se zde, na úpatí Hradiska. Jejich bližší poznání umožnily záchranné archeologické výzkumy před stavbou rychlostní silnice Brno–Mikulov, uskutečněné v letech 1992–1993. Také v těchto místech byla zjištěna opakovaná přítomnost římského vojska, o čemž např. svědčí zde odkryté stavby, příkopy, nebo četné potravinářské pece.

Půdorys a 3D vizualizace dřevěné budovy.

Podél horní hrany terasy byl v délce zhruba 190 m prozkoumán typický římský hrotitý příkop o šířce ca 2,6 a hloubce 1,5 m. Na jeho vnitřní straně se nacházel hliněný val, do kterého byly v nepravidelných rozestupech zasazeny mohutné dřevěné pozorovací věže. Z nich se do doby archeologických odkryvů zachovaly již jen jámy čtvercového půdorysu, hluboké až 0,8 m, do kterých byly vloženy původní nosné dřevěné trámy. Podle jejich rozmístění lze rekonstruovat plochu věží v rozsahu 4,5 x 4,5 m.

Na hraně terasy byla také prozkoumána jedna ze dvou doposud známých bran do římského tábora. I z ní se dochovaly jen 0,9 m hluboké čtvercové jámy pro ukotvení nosných trámů. Tyto jámy vytvářejí půdorys o celkové ploše 15 x 6,75 m, typický pro římskou opevňovací architekturu, na jehož základě lze rekonstruovat bránu se dvěma průchody a dvěma bočními věžemi spojenými přemostěním v úrovni ochozu opevnění.

Půdorys brány a 3D vizualizace.

Věže brány i pozorovací věže svou výškou přesahovaly ochoz valového náspu nejméně o dvě patra a při rekonstrukcích se počítá s výškou 8 až 9 m. Pozoruhodná je poloha této brány na hraně příkrého srázu, pod nímž se nachází dnes již mrtvé boční rameno řeky Jihlavy. Je tedy vysoce pravděpodobné, že se touto branou vcházelo do opevněného areálu od doposud neobjeveného kotviště pro říční prámy a čluny. Tudy mohly proudit do tábora po trase Dyje–Morava dopravované zásoby potravin, píce a stavebního materiálu, které Římané přiváželi s sebou.

Příklad neregulovaného toku Dyje, znázorňující složitost říčních tras i v době přítomnosti Římanů.

Bezprostředně naproti stávající kapličce byly také objeveny základy mimořádně rozměrné dřevěné budovy (44 x 20 m). Dochovaly se z ní tmavě vyplněné základové žlaby, v nichž byla původně upevněna konstrukce z dřevěných trámů a hlíny (hrázděné zdivo). Budova členitého půdorysu byla vybavena prostorným ústředním přijímacím sálem a vnitřním dvorem obklopeným sloupovím. Podle jedné z teorií stavba sloužila jako honosná obytná budova, možná pro potřeby důstojníka, označovaného jako praefectus castrorum. Ten měl na starosti „řízení“ celého tábora, velel logistice a zásobování, dozoroval řemeslný, stavební, technický a civilní doprovod vojska.

Seznam dalších panelů na naučné stezce I