Archeologie – Mušov

Tabule II. — „Na hradbách“

Zde, na severní, severozápadní a severovýchodní straně Hradiska, se v délce zhruba 520 m dodnes uchovala v podobě výrazné terénní vlny souvislá linie římské hradby (fortifikace). Ta představuje zcela ojedinělou památkou starověkého vojenského stavitelství. Fortifikace obepínala celá římskou pevnost, viditelně se však dochovala pouze po obvodu temene návrší, v jiných částech lokality byla zemědělskou činností v průběhu staletí zcela zarovnána s okolním terénem.

Vizualizace příkopů a hradeb.

Podle dnes známých úseků hradeb o délce více než 2,6 km lze celkový rozsah území s největším výskytem římských vojenských památek odhadovat na plochu zhruba 30–35 hektarů. Hradbu tvořil mohutný, 3 až 4 m vysoký val, navršený z hlíny vytěžené při kopání příkopů, a obložený z obou stran zdí z naplocho kladených nepálených cihel (tzv. vepřovic). Na koruně valu byl zřejmě ochoz pokrytý dřevěnými deskami. Z dřevěných desek, upevněných na svislé, do valu zapuštěné trámové konstrukci, bylo také vyhotoveno cimbuří umožňující obráncům efektivnější krytí za jednotlivými stínkami (zuby) hradby.

Letecký snímek výzkumu dvojité linie příkopů v JZ části opevnění

Na vnější straně valu se nacházely až 3 m hluboké hrotité příkopy. Jejich počet se na jednotlivých úsecích fortifikace lišil: v některých částech návrší byl zjištěn jen jeden, v celém jižním oblouku opevnění se nacházely dva paralelně vedené příkopy, v úseku o něco kratším se dokonce před valovým náspem nacházely v pravidelných rozestupech tři příkopy. Především na jižním a východním svahu návrší bylo objeveno několik linií příkopů, které naznačují, že se rozsah římským vojskem opevněné plochy v průběhu jednotlivých válečných operací proměňoval. Přesné datování a rekonstrukce jednotlivých stavebních fází římské pevnosti jsou však teprve úkolem archeologie do budoucna. Součástí opevnění byly také jednoduché dřevěné pozorovací věže čtvercového půdorysu, zapuštěné do valového náspu. Zjištěny byly v níže položených částech návrší východně od státní silnice a pod dnešním akvaparkem.

Vyobrazení opevnění tábora na nepřátelském území v období Markomanských válek (sloup Marca Aurelia v Římě)

Použití nepálených cihel při stavbě valu na Hradisku u Mušova je mimořádným archeologickým zjištěním, které dokazuje záměr Římanů vybudovat zde pevnost pro dlouhodobé využívání. Jejich výroba nebyla vůbec jednoduchá, vyžadovala pečlivou organizaci pracovních postupů, kvalitní říční půdní sedimenty, které byly dále zpracovávány a vydusány do forem. Poté musely určitou dobu přirozeně vysychat. Vzhledem ke skutečnosti, že lze na Hradisku předpokládat potřebu nepálených cihel v počtu několika set tisíc, jde o doklad Římany vynaloženého ohromného úsilí při vybudování opevnění.

Drobná bronzová plastika gryfa z Hradiska

Zajímavosti:

Původní podobu valového náspu již nelze zcela přesně zrekonstruovat, přesto můžeme stavební náročnost římské fortifikace ilustrovat některými údaji. Vycházíme z předpokladu, že hlavní příkop v nejlépe dochovaném, 520 m dlouhém úseku mezi dnešní vodárnou na straně jedné, a sklepy ve svahu na straně druhé, byl 5 m široký a 2,5 m hluboký. Val v tomto úseku měl délku 505 m.

• Při kopání příkopu muselo být celkem přemístěno 6,25 m³ hlíny na 1 m délky, tj. celkem 3.250 m³ pro celý úsek (který ovšem představuje jen část skutečné délky fortifikace na Hradisku).
• Podle různých modelů lze předpokládat, že jeden voják byl schopen za hodinu vykopat 1,3 m³ zeminy z příkopu, za den (8 hodin) tedy 10,4 m³. Z toho vyplývá, že jeden voják byl schopen za den vykopat zhruba 1,5 metru příkopu. Tato zemina se stala jádrem valového náspu, kam ji však bylo potřeba přemístit. Další síly bylo tudíž potřeba pro vyzvednutí hlíny v košících (předpokládá se 25 kg na košík a 72 košíku na 1 m³, tedy 450 košíků na 1 m příkopu) a vysypání do již připraveného prostoru valového náspu na vnitřní straně příkopu.
• Samotný val byl dole široký 5 m, nahoře pro ochoz byly nutné zhruba 2 m šířky. Při těchto parametrech a zachování rozumného sklonu stěn (65°) musela být jeho výška přibližně 3,2 m. Z toho vyplývá, že objem hlíny na 1 m valového náspu činí 11,24 m³.
• Hlína vyzvednutá z příkopu byla ve valovém náspu doplněna o zeminu, která byla získána jinde (např. odstraněním půdního pokryvu v areálu tábora), a také obložena zdí z nepálených cihel (na 1 m délky to je 2,12 m³).
• Val z obou stran obkládaly nepálené cihly o rozměru 30x30x10 cm. Byly na sebe kladeny naplocho ve vertikálních řadách, takže na obložení 1 m délky valu z obou stran bylo potřeba ca 200 nepálených cihel. Na 505 m hradby bylo tak potřeba asi 101.000 ks nepálených cihel.

Seznam dalších panelů na naučné stezce I