Jihomoravský kraj        Jihomoravský kraj

Detektorové hledání

Leták ke stažení zde:

Více o možnostech spolupráce s archeologickými institucemi v Jihomoravské kraje a atraktivní příklady archeologických nálezů zachráněných spolupracovníky z řad detektorářů najdete zde:

Chcete-li se o tématu detektorového hledání a možnostech spolupráce s archeologickými institucemi dozvědět více, přečtěte si tyto články:

Další zajímavé materiály:

Zemědělsky obdělávaná nížinná lokalita na jižní Moravě

Společnými silami za poznáním společného archeologického dědictví Jihomoravského kraje

Archeologické památky představují střípky naší minulosti, díky nimž můžeme lépe poznat sebe sama. Pokud je dovolíme zničit, nenávratně ztratíme kus naší historie, a tím i nás samotných!

Projekt s názvem „Společnými silami za poznáním společného archeologického dědictví Jihomoravského kraje“ byl zahájen v roce 2019 jako reakce Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i. a Jihomoravského kraje na stávající poměry objevování movitých archeologických památek (nejen) na území Jihomoravského kraje. Projekt se uskutečňuje v rámci programu Podpory regionální spolupráce krajů a ústavů AV ČR.

Oba partneři projektu jsou přesvědčeni, že dosavadní převažující formy přístupu k detektorovému hledání nepřinesly adekvátní a společensky konsenzuální řešení. Absence vzájemné komunikace, nedostatek příležitostí k zapojení veřejnosti do odbornými pravidly regulované záchrany a objevování movitých archeologických památek, divoké a zištné rabování archeologických nalezišť, to vše dlouhodobě vedlo a vede jen ke ztrátě předmětů, které mají být součástí společně sdíleného kulturního bohatství (nejen) našeho kraje. Poškozuje se tak archeologické vědecké poznání, vlastník archeologických nálezů, ale především všichni současní i budoucí obyvatelé naší země.

Vlastní výzkumy a dlouhodobé zkušenosti partnerů jednoznačně ukazují, že podstatná část tzv. hledačské obce je tvořena zapálenými zájemci o historii a archeologii a představuje vysoce aktivní složku společenského zázemí oboru. Jsme přesvědčeni, že jim lze nabídnout dostatečný prostor pro smysluplné zapojení do dobrodružství objevování stop naší minulosti i v rámci platných zákonných norem ČR.

Pomocí různých aktivit je chceme oslovit a srozumitelně vysvětlovat, jak a kde lze jejich koníček provozovat legálně a s obecným přínosem. Značný potenciál spatřujeme v pozitivním přístupu ke všem zájemcům o nezištnou spolupráci při objevování hmotných archeologických pramenů ze strany odborných a muzejních institucí.

Příklad odborně vedené systematické detektorové prospekce

Soška býčka z doby železné, nalezená při detektorové prospekci (nálezce Pavel Priehoda)

Bez odborného zpracování není poznání

Archeologické nálezy jsou nejen ozdobou muzejních vitrín, ale především nositeli celého komplexu důležitých informací, bez nichž archeologická a historická věda není schopna naplňovat své společenské poslání, není schopna plnohodnotně rekonstruovat život dřívějších obyvatel naší země. Jednotlivé archeologické nálezy, bez ohledu na jejich kvalitu, rozměry, krásu či materiál, jsou základními kamínky do mozaiky o minulých kulturách a civilizacích na našem území, kterou odborníci postupně skládají.

Význam těchto předmětů nespočívá jen v jejich vzhledu, ale i v jejich nálezových okolnostech. Proto je zcela nezbytné vždy zaznamenat přesné místo, kde byly objeveny (nejlépe ve formě GPS souřadnic). Často u některých předmětů běžným okem nelze ani rozpoznat, zda se jedná o nálezy archeologické povahy. Proto je mimořádně důležité, aby každý archeologický nález vyzvednutý ze země byl zpřístupněn odbornému zpracování, očištění a konzervaci, dokumentaci a detailnímu popisu.

Zachraňme archeologické památky společně

Archeologická věda je tradičně silně provázána se zájemci o historii svého regionu z řad veřejnosti. Vždyť sama archeologie vznikla z podnětu zájemců o vlastní historii, kteří vedle svých každodenních povinností v rámci svého povolání provozovali ve svém volném čase první sběry a výzkumy na záchranu ohrožených památek a zakládali první sbírkotvorné instituce. Od té doby se však archeologie etablovala v plnohodnotnou vědu, vytvořil se složitý mechanismus, který je schopen archeologické dědictví spravovat kvalitně, efektivně a dlouhodobě.

Avšak v mnoha případech ani dnes archeologická obec nemá kapacity na plnohodnotnou ochranu a záchranu všech archeologických památek a nálezů. A přitom jsou archeologické památky dennodenně ohrožovány, ať již intenzivní zemědělskou činností, různými stavebními aktivitami, nebo i jedinci, kteří je považují za volnou kořist pro obohacení soukromých sbírek či sebe samotných.

Počet archeologických památek po dřívějších obyvatelích naší země přitom není nekonečný, a to, co se dnes ztratí, již nikdy nebude možné v budoucnu nahradit. Proto je výzvou, příležitostí a úkolem všech, kdo cítí vůči hodnotám, kultuře a památkám své vlasti zodpovědnost, aby spojili své síly při jejich záchraně.

Skleněná tzv. maskovitá perla z doby železné, nalezená při povrchové prospekci (nálezce Lukáš Kotásek)

Poctiví zájemci o minulost jsou vítáni

Platná legislativa (zákon o státní památkové péči) vyhrazuje cílené vyhledávání a vyzvedávání archeologických nálezů ze země jen institucím s oprávněním provádět archeologické výzkumy. Na takové předměty však můžete narazit i náhodou. Vzhledem k již zmíněné vytíženosti a neúměrnému množství ohrožených nálezů si lze také snadno představit, jakým přínosem pro poznání společné historie může být aktivní pomoc z řad poučených dobrovolných spolupracovníků.

Dnes odborné archeologické a muzejní instituce nabízejí pro všechny zájemce prostor pro vzájemnou spolupráci a pro výměnu užitečných informací a znalostí. Slušní a poctiví zájemci o minulost a její památky jsou v těchto institucích vítáni, naleznou zde inspiraci a cestu, jak naše společné historické bohatství chránit a zachraňovat i pro další generace. V řadě z nich fungují spolky dobrovolných spolupracovníků, v nichž se lze legálně a smysluplně, s detektorem či bez něj, vydat společně s odborníky na nikdy nekončící dobrodružnou cestu objevování vlastní minulosti.

Stříbrná germánská spona z doby římské, nalezená při detektorové prospekci (nálezce Václav Wasserbauer)

Náš region, naše památky

Jednotlivé archeologické nálezy jsou ze zákona majetkem kraje, na jehož území byly objeveny. Ten zřizuje muzejní instituce s archeologickými sbírkami, v nichž jsou nálezy odborně ošetřeny, zkoumány a bezpečně uchovány. Archeologické nálezy, stejně jako ostatní památky, je třeba uchovat v regionu, kde vznikly, sloužily a byly uloženy do země. Jejich vytrhávání z regionálního kontextu ochuzuje jejich informační hodnotu, stejně tak jako příslušné muzejní instituce, pověřené péčí o tyto památky.

V konečném důsledku jsou však nejvíce poškozeni všichni obyvatelé regionu, kteří mají právo na informace o vlastní minulosti. Jihomoravský kraj zřizuje celkem sedm muzeí s archeologickými pracovišti. V případě jakéhokoliv objevu, který by mohl spadat do kategorie archeologických nálezů, a také v případě jakéhokoliv dotazu či zájmu stát se dobrovolným spolupracovníkem, se obraťte na některé z nich.

Bronzová římská spona nalezená při detektorové prospekci (nálezce František Kosour)

Máte-li zájem o spolupráci s odbornými institucemi v Jihomoravském kraji, obraťte se na následující instituce

Centrální archeologická pracoviště s působností po celém území Jihomoravského kraje jsou:

Archeologický ústav Akademie věd ČR, Brno, v. v. i., Čechyňská 363/19 Brno 602 00
+420 515 911 101, sekretariat@arub.cz, www.arub.avcr.cz

Moravské zemské muzeum, p. o., Kapucínské náměstí 8 Brno 659 37
+420 533 435 245, archeologie@mzm.cz, www.mzm.cz

Muzea s archeologickými sbírkami, zřízená Jihomoravským krajem jsou:

Muzeum Blanenska, p. o., Zámek 1/1, Blansko 678 01
+420 516 417 221, archeolog@muzeum-blanenska.cz, www.muzeum-blansko.cz

Muzeum regionu Boskovicka, p. o., Hradní 642/1, Boskovice 680 01
+420 516 452 077, jaruskova@muzeum-boskovicka.cz, www.muzeum-boskovicka.cz

Muzeum Brněnska, p. o., Porta coeli 1001, Předklášteří 666 02
+420 544 228 654, k.sovova@muzeumbrnenska.cz, www.muzeumbrnenska.cz

Masarykovo muzeum v Hodoníně, p. o., Zámecké nám. 27/9, Hodonín 695 01
+420 518 351 834, j.smerda@masaryk.info, www.masaryk.info

Regionální muzeum v Mikulově, p. o., Zámek 1/4, Mikulov 692 01
+420 519 309 019, trampota@rmm.cz, www.rmm.cz

Muzeum Vyškovska, p. o., Nám. Čsl. armády 475/2 ,Vyškov 682 01
+420 517 348 040, rybarova@muzeum-vyskovska.cz, www.muzeum-vyskovska.cz

Jihomoravské muzeum ve Znojmě, p. o., Přemyslovců 129/8, Znojmo 669 02
+420 515 282 211, archeolog@muzeumznojmo.cz, www.muzeumznojmo.cz

Honosná germánská ptačí spona z doby stěhování národů, nalezená při detektorové prospekci (nálezce Zita Priehodová)

Zákonná úprava archeologie v České republice

(převzato z materiálu Ministerstva kultury ČR)

Ochranu archeologického kulturního dědictví na území České republiky upravuje Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná; Sbírka mezinárodních smluv č. 99/2000) a zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (zkráceně jen zákon), ve znění pozdějších předpisů v § 21-24.

Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy chápe archeologické dědictví jako zdroj evropské kolektivní paměti a jako nástroj historického a vědeckého studia. Za tímto účelem za archeologické dědictví považuje veškeré pozůstatky a objekty a jakékoli jiné stopy po lidstvu z minulých období

  1. jejichž uchování a studium umožňuje sledovat vývoj historie lidstva a jeho vztah k přirozenému prostředí,
  2. o nichž jsou hlavními zdroji informací vykopávky nebo objevy a další metody výzkumu lidstva,
  3. které jsou situovány na jakémkoli místě, které spadá pod jurisdikci smluvních stran.

Do archeologického dědictví se zahrnují stavby, konstrukce, skupiny budov, zastavěná území, movité objekty, památky dalšího druhu a také jejich související prostředí nacházející se jak na souši, tak pod vodou.

Hrozí-li zničení nebo a ztráta informací o archeologickém dědictví, zákon v § 22 odst. 2 stanoví pro ochranu archeologického dědictví zvláštní postup spočívající v povinnosti stavebníka, pokud zamýšlí provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy (území s archeologickými nálezy tvoří území s pozitivně prokázaným, dále bezpečně předpokládaným a pravděpodobným výskytem archeologických nálezů), již od doby přípravy stavby tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo právnické či fyzické osobě, která má povolení Ministerstva kultury k provádění archeologických výzkumů (dále jen „oprávněná organizace“) provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Náklady spojené s provedením záchranného archeologického výzkumu hradí, je-li stavebníkem právnická osoba, tento stavebník vždy, pokud je stavebníkem fyzická osoba, pak pouze v případě, že nutnost záchranného archeologického výzkumu vznikla při jejím podnikání.

Archeologické nálezy lze nalézt nejen při provádění záchranných archeologických výzkumů, ale i náhodně, například při lesnických či zemědělských pracích nebo provádění geologického výzkumu či průzkumu. V takovém případě má nálezce nebo osoba odpovědná ze zákona ohlašovací povinnost učinit oznámení o nálezu Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo, nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo, a to nejpozději druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl. Archeologický nález i naleziště musí být ponechány beze změny až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo muzeem, nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení. Důvodem je zachovat původní archeologické situace pro vědecký výzkum. Archeologický ústav nebo oprávněná organizace jsou povinny učinit na nalezišti všechna opatření nezbytná pro okamžitou záchranu archeologického nálezu, zejména před jeho poškozením, zničením nebo odcizením.

Nálezci náleží právo na odměnu. Odměnu poskytuje krajský úřad do výše ceny materiálu, je-li archeologický nález zhotoven z drahých kovů nebo jiných cenných materiálů, v ostatních případech až do výše deseti procent kulturně historické hodnoty archeologického nálezu určené na základě odborného posudku. Nálezce má dále právo na náhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s archeologickým nálezem.

Nejdůležitější ustanovení zákona o státní památkové péči:

§ 21

(1) Archeologické výzkumy je oprávněn provádět Archeologický ústav Akademie věd České republiky (dále jen „Archeologický ústav“), který se také vyjadřuje k ochraně archeologického dědictví v řízeních podle zvláštních právních předpisů.

(2) Ministerstvo kultury může na žádost v odůvodněných případech po dohodě s Akademií věd České republiky povolit provádění archeologických výzkumů vysokým školám, pokud je provádějí při plnění svých vědeckých nebo pedagogických úkolů, muzeím nebo jiným organizacím, popřípadě fyzické osobě, které mají pro odborné provádění archeologických výzkumů potřebné předpoklady (dále jen „oprávněná organizace“). Oprávněná organizace uzavírá s Akademií věd České republiky dohodu o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů.

§ 23

(1) Archeologickým nálezem je věc (soubor věcí), která je dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku a zachovala se zpravidla pod zemí.

§ 23a

(1) Movité archeologické nálezy jsou vlastnictvím kraje, nejsou-li vlastnictvím státu nebo obce podle odstavce 2.

(2) Movité archeologické nálezy jsou vlastnictvím kraje, v jehož územním obvodu byly učiněny, nejde-li o movité archeologické nálezy učiněné při archeologických výzkumech prováděných příspěvkovou organizací nebo organizační složkou obce, které jsou vlastnictvím této obce, nebo o movité archeologické nálezy učiněné při archeologických výzkumech prováděných státní organizací nebo organizační složkou státu, které jsou vlastnictvím České republiky.

Zákonná ustanovení v případě sankcí za nedodržení právních úprav archeologie:

Přestupky a správní delikty:

  • Archeologický výzkum prováděný bez oprávnění (§ 21 zákona č. 20/1987);
  • Neoznámení stavební nebo jiné činnosti na území s archeologickými nálezy (§ 22 zákona č. 20/1987).

V obou případech jde o přestupek (správní delikt) podle § 39 zákona č. 20/1987 Sb., pokuta do výše 2 (4) mil. Kč.

  • Poškození válečného hrobu (§ 5 odst. 3 písm. c) – Zákon 122/2004 Sb. o válečných hrobech a pietních místech.

Trestné činy:

  • Zatajení věci: § 219 trestního zákona;
  • Poškození cizí věci: § 228 trestního zákona;
  • Zneužívání vlastnictví: § 229 trestního zákona.

Pro případ podeje archeologických nálezů platí zákon č. 71/1994 Sb. (Zákon o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty)

§ 3

(1) Předměty kulturní hodnoty z oboru archeologie a předměty kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy nabízené k prodeji musí být opatřeny osvědčením k trvalému vývozu; kupujícímu musí být spolu s předmětem kulturní hodnoty předáno osvědčení ve třech stejnopisech označených B, C a D.

(2) Nabídkou k prodeji podle odstavce 1 se rozumí i vystavení předmětů ve veřejných prodejních prostorách, na dražbách a sběratelských trzích.

§ 7b

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

  1. vyváží nebo vyveze předmět kulturní hodnoty bez osvědčení, nebo
  2. při prodeji nabídne předmět kulturní hodnoty z oboru archeologie nebo předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy bez osvědčení k trvalému vývozu.

Pokuta až 5 mil. Kč.