Vítáme Vás

Vítáme vás na popularizační webové stránce týmu Střediska pro výzkum doby římské a doby stěhování národů Archeologického ústavu Akademie věd ČR, Brno, v. v. i. Středisko vzniklo v roce 1995 a jeho vědecko-výzkumné aktivity se zaměřují na archeologii tzv. protohistorických etap, zejména pak na zkoumání doby římské a navazujícího časového úseku doby stěhování národů. Prioritní vědecký zájem je věnován poznávání světa germánských kmenů osídlujících jižní Moravu po přelomu letopočtu. Mezi největší atraktivity pak lze zařadit také v celoevropském měřítku unikátní památky, zanechané zde slavnými římskými legiemi císaře Marka Aurelia ve druhé polovině 2. st. n. l. Výsledky práce odborníků Střediska jsou pravidelně zveřejňovány na tuzemské a mezinárodní odborné scéně a také jsou průběžně prezentovány pro širokou veřejnost.

Aktuálně: Spony římské a spony germánské - Eduard Droberjar

Podzimní proud zajímavých vystoupení v Návštěvnickém centru Mušov - Brána do Římské říše ještě zdaleka není u konce. Přijměte tudíž pozvání na zajímavou přednášku o sponách římských i germánských v podání předního evropského badatele doby římské a stěhování národů, Prof. Eduarda Droberjara! V neděli 30. 10. od 15.00 v Návštěvnickém centru Mušov - Brána do Římské říše. Číst dále…

Vloženo: 23. 10. 2022

Středisko pro své výzkumné aktivity využívá výzkumné základny v Dolních Dunajovicích, která vznikla již v roce 1981 především pro potřeby záchrany archeologických památek, ohrožených stavbou novomlýnských nádrží. Od roku 1986 se postupně vyprofilovala jako specializované pracoviště zaměřené především na zkoumání tzv. doby římské a stěhování národů. V roce 1999 pracoviště získalo v obci vlastní budovu, jejíž postupná rekonstrukce byla dokončena v nedávné době a dnes poskytuje plnohodnotné zázemí pro špičkovou vědeckou práci v oboru. Archeologové a výzkumní technici pracující na této expozituře se věnují terénním výzkumům, zpracovávají nalezené artefakty a také se podílí na záchraně stavebními aktivitami ohrožených památek v regionu.

Pracovníci střediska při výzkumu římského vojenského tábora na území dolnorakouské obce Engelhartstetten

Proč Mušov?

Sluncem prozářená krajina, tvořená mírnými kopci a kdysi i říčními údolími s divokou vegetací lužních lesů, které vévodí monumentální panorama zářivě bílých vápencových skal Pavlovských vrchů, byla již od doby kamenné domovem různých lidských komunit. Tento úrodný kousek země, který až v moderní době výrazně přeměnila výstavba soustavy vodních nádrží Nové Mlýny, si generace po generaci předávaly nejrůznější lidské komunity a kultury, přičemž se jejich stopy zaryly hluboko pod zem. Jejich početné archeologické pozůstatky dnes tvoří integrální součást krajiny a zároveň představují kulturní dědictví, které je ojedinělým bohatstvím obcí, kraje a celé země.

Obec Pasohlávky, do jejíhož katastru dnes spadá i území zaniklé obce Mušov, je počtem a kvalitou zjištěných archeologických nalezišť a nálezů naprosto unikátní v celé České republice. Velkou měrou k tomuto stavu přispěly záchranné archeologické výzkumy, které zde byly prováděny před výstavbou vodních nádrží v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století.

Na území bývalého katastru Mušova je známo 28 a na katastru Pasohlávek 21 archeologických lokalit. Prakticky nenajdeme období pravěku, které by zde nebylo zjištěno ve formě hrobů, osad či ojedinělých nálezů. Právem lze proto říci, že je to obec s historií několika tisíciletí. Na jejím území, ať již se pohybujete v intravilánu obce, v oblasti rekreační zóny nebo na břehu vodní nádrže, všude Vás obklopují stopy dřívějších obyvatel – posledních lovců a sběračů, prvních zemědělců, nositelů kultur pohřbívajících ve skrčené poloze, bojovných Germánů nebo nejstarších Slovanů.

Středisko pro výzkum doby římské a doby stěhování národů

Naše prezentační aktivity

Archeologický ústav Akademie věd ČR, Brno, v. v. i., obec Pasohlávky, Jihomoravský kraj a věříme, že také obyvatelé tohoto regionu se k jeho bohatému historickému odkazu hrdě hlásí, cení si jej a snaží se o něj náležitě starat. Středisko pro výzkum doby římské a doby stěhování národů se ve spolupráci s odborníky a různými subjekty snaží postupně co nejvíce archeologických hodnot zprostředkovat i dnešním návštěvníkům.

Díky této snaze podpořené v posledních letech řadou projektů můžete dnes stopy starověkých Římanů a tehdejších germánských obyvatel regionu poznávat na vícero místech. Pracovníci střediska jsou autory atraktivní stálé výstavy Římané a Germáni v kraji pod Pálavou v Regionálním muzeu v Mikulově, v níž jsou vystaveny jak nejatraktivnější originální nálezy z římské pevnosti na Hradisku u Mušova, ale též unikátní hrob germánské aristokracie z 2. století n. l. Od pololetí 2020 v Pasohlávkách, přímo na úpatí mušovského návrší, vítá zájemce moderní Návštěvnické centrum Mušov – brána do Římské říše. Skrze něj se můžete též vydat po trasách naučných stezek, které vás zavedou k místům nejvýznačnějších objevů stop Římanů a Germánů.

VIDEA A ROZHOVORY

Chcete-li se více dozvědět o hlavních tématech, jimiž se naše Středisko zabývá, najdete též řadu pořadů, na kterých se naši pracovníci podíleli:

Jedno ze zastavení naučné stezky Mušov – Brána do Římské říše